Test aut. Naftová Octavia byla šetrnější než některé elektromobily

Auto na baterky, diesel nebo benzin. Které z nich je k životnímu prostředí nejšetrnější? Elektomobily samozřejmě nevypouštějí do ovzduší žádné emise, avšak poslední studie ukazují, že během svého životního cyklu představují pro životní prostředí také nemalou zátěž. V některých případech dokonce i vyšší než osvědčená auta s naftovými motory.
"Žádné auto na silnici nespadlo z nebe. Je třeba brát v potaz každý krok, kterým automobil prochází po celý svůj životní cyklus, tedy od těžby a zpracování surovin až po sešrotování," řekla Hana Hoffmannová, šéfredaktorka spotřebitelského časopisu dTest, který se na studii podílel.
Měřila se spotřeba i emise
Iniciativa se zaměřila na 61 osobních aut se všemi druhy pohonů. V jejich hledáčku se tedy objevily například Ford Mustang s elektrickým pohonem, benzinová Dacia Sandero, dieselová Škoda Octavia, hybridní Toyota Prius či dokonce Hyundai Nexo, které jezdí na vodík. Green NCAP přitom vycházela z předpokladu, že životnost auta je šestnáct let, za které najezdí 240 tisíc kilometrů. Výsledky pak byly dvojí: vznik emisních plynů, které během výroby auta, jeho provozu nebo údržby skončily v ovzduší, či celková energie spotřebovaná za stejnou dobu.
A nutno podotknout, že při srovnání spotřeby energie si výtečně vedla testovaná naftová Škoda Octavia (viz tabulka na straně 7). Za sebou nechala i mnohé elektromobily, mimo jiné sportovní elektrický Mustang, ale překvapivě i malý elektrický Fiat 500. Zatímco Škodovka za celou svou životnost spotřebuje necelých 166 megawatthodin energie, Fiat spotřebuje ještě o čtyři megawatthodiny víc.
Elektrická auta mají v mrazu velký problém. Výrobci o něm raději mlčí
Energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh míní, že srovnání jen ukazuje na známé problémy spojené s auty. "Je zcela zřejmé, že není možné očekávat vyřešení ekologických problémů tím, že auta na ropu překlopíme na elektromobily, aniž bychom řešili hlubší změny v dopravě. Tedy posilování veřejné dopravy, aby byla rychlejší a pohodlnější či přizpůsobování měst pěším a cyklistům, ale také lokalizaci ekonomiky, aby nebylo nutné převážet zboží sem a tam," vysvětlil Koželouh.
To v podstatě potvrdila i Hoffmanová. Poukázala totiž na rozdíly v produkci skleníkových plynů, které v ovzduší během své životnosti zanechají stejné modely aut, ale provozované v rozdílných zemích. Například elektrický Volkswagen ID.3 provozovaný ve Švédsku, kde je vysoká podpora obnovitelných zdrojů, zanechá za celý svůj život 25 tun CO2. V Polsku, které pro výrobu energie sází převážně na fosilní paliva, je tato hodnota více než 60 tun CO2. "Svou roli hraje typ pohonu, hmotnost vozu, podmínky, v jakých automobil řídíte, a také zdroje energie používané v zemi, kterou obýváte," doplnila Hoffmannová.
Hodí se jako sdílená auta
Z toho vyplývá, že provoz elektromobilu v zemi, která pro výrobu elektřiny využívá hlavně fosilní paliva, nemá příliš velký efekt. "Elektromobily jsou však součást řešení, neboť emise z jejich provozu lze srazit proměnou zdrojů elektřiny. Náročnost výroby baterií lze zase omezovat zvyšováním podílu recyklace i postupným zlepšováním technologií. A v neposlední řadě se elektromobily lépe hodí jako sdílená auta, neboť je výhodné jich méně vyrábět a intenzivněji je využívat," dodal Kouželouh.