Speciál o olejích - 3. část: Jak poznat, kdy vyměnit olej?

23.11.2021

V pokračování našeho miniseriálu o olejích se podíváme na to, kdy vlastně olej v autě měnit a jestli se dá vůbec jinak než složitou laboratorní rozborkou stav oleje zjistit. A také si můžete s olejem vyzkoušet jeden domácí experiment. 

V předcházejících dílech našeho seriálu o olejích jsme se věnovali značení viskozity a také dalším normám, podle kterých se určují vlastnosti motorových olejů. Podívali jsme se i na jednotlivé normy výrobců, jak se značí, a že to má každá automobilka trochu jinak.

V tomto pokračování se zaměříme především na další způsoby, kterými lze odhalit skutečný stav oleje a jestli už je zralý na výměnu nebo jestli ještě v autě vydrží. Přesto rovnou na úvod řekneme, že pokud se budete držet konzervativního (a opatrnějšího) servisního plánu pro výměny oleje, nebudete si muset s nějakými laboratorními rozborkami dělat hlavu. Ty u běžných aut opravdu nemají smysl.

Víte, jak zapůsobit na první pohled? 5 tipů, díky kterým zazáříte

Bohužel nejde zcela jednoznačně říci, kdy je ideální doba pro výměnu motorového oleje. Olej degraduje postupně, takže čím dříve ho vyměníte, tím lépe. Ale samozřejmě je neekonomické měnit olej po každé jízdě. Stalo se tak zvykem, že se držíme nastavených servisních intervalů. Obvykle je to 1 rok nebo 15 000 km, u některých aut jsou ale ty intervaly mnohem delší, klidně až dva roky a 30 až 50 000 km.

Sice si můžete zkusmo provést tzv. "kapkovou zkoušku" oleje, ze které lze zjistit stupeň znečištěný pevnými látkami a obsah paliva v oleji, ale to je jen hrubý odhad kondice oleje a motoru. U aut se držte servisního plánu

Některá auta vypočítávají opotřebení oleje podle určitého algoritmu a ten interval mění podle stylu jízdy. Ovšem je to jen odhad, protože složitou laboratorní rozborku, která by přesně určila stav oleje, žádné auto nedělá. To je velice složitý a zdlouhavý proces, a když byste si chtěli nechat udělat profesionální rozborku oleje z několika vzorků, stojí to ve vybavených laboratořích desítky tisíc korun.

Jsou ale i zjednodušená zařízení pro kontrolu olejů v průmyslových strojích, kde se interval výměny obrovského množství oleje (třeba v lodním motoru, lokomotivě či stacionárním dieselagregátu) určuje podle jeho skutečného opotřebení. Má to také smysl při testování prototypových motorů, ale primárně se to dělá jen u obřích pracovních strojů a agregátů, ve kterých jsou stovky litrů drahého oleje. Provozovatelé takových zařízení mají obvykle vlastní malou laboratoř pro testování vzorků oleje.

Lokomotiva řady 742, přezdívaná "Kocour", má ve svém olejovém hospodářství 485 litrů oleje. U takového množství už má spíše smysl měnit olej podle skutečného opotřebení a ne v předem stanovených intervalech. Degradace oleje se totiž značně liší kus od kusu podle provozních podmínek

Z našich testů ojetin víte, že doporučujeme měnit olej mnohem dříve, než co říká ten prodloužený interval. Ale někdy je i ten rok či 15 000 km konzervativního intervalu už moc. Motory provozované v městském režimu na krátkých trasách opotřebovávají olej velice rychle a v takovém případě bývá olej klidně už po 10 000 km nepoužitelný.

Zmíněná kontaminace palivem, sazemi a také vlhkostí a dalšími látkami (třeba oxidy síry a dusíku, které vznikají při spalování paliva) ovlivňují kyselost oleje, která postupem času roste a působí na motor korozivně. V laboratořích se tomu udělují hodnoty čísel TBN a TAN. Co to znamená?

TBN je zkratka anglického termínu "Total Base Number" a označuje jakousi alkalickou rezervu, tedy schopnost oleje neutralizovat korozivní kyselé látky. Značí se v miligramech hydroxidu draselného na gram a postupem času a kilometrů toto číslo klesá. Pro nové oleje bývá hodnota TBN okolo 8 mg KOH/g, některé mají tu hodnotu vyšší, třeba 10 až 12 mg KOH/g. Na konci provozního intervalu, tedy po těch 15 000 km či jednom roce, ale bývá třeba jen 2 až 5 mg KOH/g. Někdy ještě méně.

Aktualizované normy organizace ACEA sledují hodnotu TBN pro některé oleje takto:

norma oleje ACEA TBN mgKOH/g dle metodiky ASTM D2896 TBN mgKOH/g dle metodiky ASTM D4739
A3/B4 ≥ 10,0 ---
A5/B5 ≥ 8,0 ---
A7/B7 --- ≥ 6,0
C2 --- ---
C3 ≥ 6,0 ---
C4 ≥ 6,0 ---
C5 ≥ 6,0 ---
C6 --- ≥ 4,0

TAN je zkratka pro anglické Total Acid Number, tedy jakési měřítko kyselosti. Měří se opět v miligramech KOH/g a zjednodušeně lze prohlásit, že je proti hodnotě TBN reciproční. S klesající hodnotou TBN během používání oleje v motoru roste hodnota TAN.

Prakticky by šlo říci, že dokud je hodnota TBN vyšší než hodnota TAN, je olej stále plně funkční a působí protikorozivně. Hodnotu kyselosti ale ovlivňují i jiné látky, které nemají na korozi v motoru takový vliv a platí obecná shoda, že lze tolerovat hodnotu TAN vyšší, přibližně na třech čtvrtinách původní hodnoty TBN. Pak je už nutné olej vyměnit.

Kdy to nastane? To opravdu záleží na způsobu používání auta, jeho technické kondici, používaném palivu a mnoha dalších faktorech. Někdy je olej již nepoužitelný po 4 000 km, jindy je po 10 000 km stále v pořádku. Brzkou výměnou oleje nikdy nic nezkazíte, ale je potřeba zvážit již míněné ekonomické aspekty. Nadšenci provozující své víkendovky málo, s nájezdem třeba do pár tisíc kilometrů ročně, asi nebudou mít s výměnou oleje po tak nízkém nájezdu problém. Ale kdo jezdí denně, ten zřejmě nebude měnit olej čtyřikrát do roka a stanoví si pevný interval, třeba právě těch 15 až 20 000 km, což za ten rok najede s přehledem.

Jak životnost oleje prodloužit?

K největší degradaci dochází při studených startech, takže se snažte eliminovat krátké trasy s častým vypínáním a startováním motoru. Je lepší nechat motor běžet, aby se olej prohřál a nedocházelo k neustálé kontaminaci nespálenými zbytky paliva, které se do oleje dostávají při běhu motoru ve studeném režimu. Především moderní motory s přímým vstřikováním benzinu na to trpí, neboť za studena se nedokáže do válce vstříknuté palivo dostatečně odpařit a píst ho pak stahuje dolů do oleje.

Vypínání systému stop/start sice nešetří tolik akumulátor (protože variabilní dobíjení zůstane aktivní i tak), ale pro olej a celkovou kondici motoru je asi lepší tenhle otravný "chcípák", vzniklý jen jako ústupek normovanému měření spotřeby a emisí dle již neplatné normy NEDC, nepoužívat

Podobně trpí olej i u dieselů neustálými dostřiky nafty za pracovní cyklus, pokud je potřeba regenerovat částicový filtr. Proto je potřeba s diesely jezdit delší trasy, aby se v teplém pracovním režimu filtr správně a rychle zregeneroval. Kdo má regeneraci DPF řešenou dodatečným "pátým" vstřikovačem až na oxidační katalyzátor za motorem, na tento fenomén ředění oleje naftou netrpí. A z hlediska spolehlivosti motoru je to samozřejmě obrovské plus.

Kondici oleje ovlivňuje také dynamický styl jízdy a samozřejmě technický stav motoru. Příliš velké provozní tolerance, průnik chladicí vody do oleje, přisávání vzduchu... To všechno ovlivňuje rychlost degradace oleje. Negativně mohou působit i některé nevyzkoušené přísady do oleje, ale to by bylo opět na laboratorní rozborku a nechceme se tu pouštět do spekulací, které přísady fungují a které naopak škodí.

Není potřeba nad tím moc přemýšlet

Pro běžného motoristu, který auto používá ve standardním režimu (ráno nastartuje, dojede 20-50 km do práce a odpoledne to samé zpátky), není potřeba nad olejem moc přemýšlet. Stačí se držet konzervativního servisního plánu a u novějších aut měnit olej každý rok nebo po 15 000 km, u starších s většími provozními vůlemi zhruba po 10 000 km. Ano, někdy to vyjde, že budete olej měnit dvakrát za rok. Ale zas vám bude auto spolehlivě fungovat.

Stará auta měla intervaly výměn oleje výrazně kratší i z toho důvodu, že tehdejší technologie neumožňovaly vyrobit olej, který by v autě vydržel až dva roky a 30 000 km. Také motory takových aut s velkými výrobními tolerancemi s olejem hospodařily úplně jinak

Krátké městské trasy se studeným motorem volají po brzkých výměnách oleje v intervalu 6 000 až 10 000 km, pokud chcete zajistit opravdu kvalitní mazání vašeho motoru. U nových aut se nad tím člověku asi moc přemýšlet nechce, ale právě ty první měsíce a roky, během kterých se motor zabíhá a vytváří si provozní vůle, jsou velice důležité. Mimochodem, kdo jste si nechal po záběhu nového motoru v rozmezí 1 000 až 3 000 km vyměnit olej? No, nezvedejte ty ruce všichni...

Výměna oleje

Kontrola oleje v motoru

Hlavně nechte do auta nalít to, co tam patří. Asi jste pochopili, že hodnoty viskozity nejsou zas až tak důležité, protože pro naše klimatické a provozní podmínky je ten rozsah běžných olejů naprosto postačující. Důležité je vyhovět schváleným parametrům olejů, které požadují výrobci ve svých normách. Je tedy celkem jedno, o jakou značku oleje se jedná. Důležité je, aby plnil tu normu, kterou výrobce požaduje.

Bonus: Domácí experiment pro nadšence

Na závěr jsme se trochu odchýlili od původního zadání, tak se k té viskozitě ještě jednou můžeme vrátit společně s domácím pokusem. Potřebovat budete pár stejných kelímků, vzorky oleje a mrazák. Do kelímků si nalijte stejné množství oleje různého typu a stavu. Použijte třeba váš starý vyjetý olej, pak úplně olej nový stejné specifikace a pak nějaký jiný, třeba již zmíněný 15W-40. Nechte kelímky s olejem přes noc "uzrát" v mrazáku a pak kelímky najednou vylijte do nějaké vhodné nádoby tak, aby bylo vidět, jak olej pomalu teče. Bude lepší si pro to vyrobit nějakou zkušební stolici, ideálně se šikminou, po které bude olej stékat pomaleji. Uvidíte, jak se ta viskozita jednotlivých olejů v nízké teplotě změní, ačkoli v teplotě pokojové měly prakticky stejnou tekutost. A jako druhý pokus si můžete provézt již zmíněnou kapkovou zkoušku, ale té se budeme věnovat někdy jindy podrobně.