Šéf největšího výrobce čipů říká, že jich automobilkám dodá, kolik budou chtít, ony ale nechtějí

04.10.2021

Automobilovým průmyslem zmítá nevídaná krize způsobená nedostatkem dílů potřebných pro výrobu a za největší problém jsou označovány čipy. Šéf Intelu přesto říká, že firma s výrobními kapacitami nemá problém, proč tedy produkce aut vázne? 

Snad není dne, kdy bychom neskloňovali největší problém současného automobilového průmyslu - nedostatek komponentů, hlavně pak čipů. Automobilky kvůli nim zavírají továrny i na mnoho měsíců, ve Velké Británii se nevyrábí skoro nic a Škoda se potýká s nebývalým poklesem prodejů. I když příčinou všeho nejsou jen čipy, je to jednoznačně největší problém, který se navíc má táhnout i příštím a možná také přespříštím rokem.

Vše je podáváno tak, že za potíže mohou výrobci čipů, kteří nestíhají vyrábět a při dodávkách preferují producenty elektroniky. A byť tato slova nelze označit za vyloženě nepravdivá, problém je mnohem složitější, než se na první pohled může zdát. Otázky ostatně nevyhnutelně pokládá už fakt, že zatímco Apple je schopen dodat nedávno představený iPhone 13 prakticky okamžitě, na nový Volkswagen si počkáte rok a déle. To nedává smysl - Apple je jistě velká a mocná firma, VW ale též, jedna u dodavatelů nebude preferována na úkor druhé.

Magazín Fortune si na toto téma promluvil s šéfem Intelu Patem Gelsingerem při jeho návštěvě IAA v Mnichově a při otázkách na nedostatek se dočkal překvapivé odpovědi: "Vyrobím pro ně tolik čipů Intel 16, kolik jen budou chtít," řekl kolegům šéf stále největšího výrobce čipů na světě. Oni je ale nechtějí.

To vypadá skoro jako komplot, Gelsinger ale záhy vysvětluje, co za tím vězí. Výrobci aut nechtějí moderní čipy vhodné dnešních do počítačů nebo chytrých telefonů, chtějí čipy, jejichž konstrukce je nanejvýš na úrovni té, jakou používal původní iPhone. To je ve světě Intelu pravěk a firma jednoduše nemá kapacity, kde by takovou věc mohla vyrábět, je pro ni dávno přežitá. Nabízí se tedy otázka, proč se Gelsinger za současného stavu neplácne přes kapsu a tyto čipy nezačne vyrábět znovu, odpověď je ale jednoduchá.

"Prostě to nedává smysl z ekonomického ani strategického pohledu. Než abychom investovali miliardy do výroby starých čipů, investujme miliony do toho, abychom jim pomohli přejít na ty moderní," říká Gelsinger. Ve světle jeho reakcí automobilky jistě vypadají jako nějací dinosauři, kteří nám záměrně prodávají staré zboží, aby minimalizovali své náklady, tak to ale není.

Problém je v tom, že stovky a tisíce čipů potřebných pro výrobu auta obvykle obsluhují hlavně primitivní činnosti typu otevírání a zavírání oken, na to není třeba Intel 16. Zrovna tuhle věc by šlo vyřešit jinak, nejde tu ale jen o jednoduchost, problém je také spolehlivost a trvanlivost. Auto není iPhone, není to tak, že za 3 nebo 4 roky bude zralé na odpis, musí vydržet 15, 20 i více let. To je první faktor. Druhým pak je, že po celou tu dobu musí být spolehlivé a na nejmodernější, z dlouhodobého hlediska nevyzkoušená řešení není spoleh.

Dnešní Octavia RS bude schopna i v roce 2035 jezdit 250 km/h a všechno bude muset v té rychlosti fungovat jako na drátkách, jinak jde o život. Výrobci aut tak záměrně sahají po neprůstřelných starších řešeních, u kterých si mohou být jisti, že zubu času odolají nepřivedou zákazníky do úzkých. Něco takového Intel u svých moderních čipů ani neslibuje, realisticky nemůže.

Přesto laikovi nemusí být jasné, proč třeba Intel nevyrábí současně nové i staré čipy. A kam se poděly původní kapacity. I zde jsou informace jednoduché - jde o technologicky natolik jiné věci, že není možné říci si v průběhu výrobního procesu říci, jestli výsledkem bude Ferrari a nebo Trabant mezi čipy, musí se od začátku vyrábět jedno nebo druhé. A Intel - i většina jeho konkurentů - Trabanty nedělá a dělat nebude, cesta zpět pro ně už prostě neexistuje. Pro automobilky je pak z výše zmíněných důvodů pro změnu složité se rychle posunout vpřed, proto jde o tak táhlý a klidně léta neřešitelný problém, obě strany se někde musí sejít.

O zbytek se postaral koronavirus a smůla. I výrobci, kteří dříve zachovávali výrobu starších čipů, s ní pak loni pod tlakem "koronavirových požadavků" na jiné zboží a kvůli omezeným objednávkám automobilek skoncovali a přešli na modernější konstrukce. Jednu z největších továren pak letos zničil požár. Pro všechno zmíněné také automobilky uvažují o tom, že si čipy budou vyrábět samy - "ty jejich" zjevně nikdo dělat nechce.

Jde tedy o kombinaci řady specifických faktorů, která dostala situaci tam, kde dnes je. A která se stará o to, že nemá jednoduché řešení a budeme se s ní potýkat nejspíše ještě několik let, bohužel.