Šéf evropského Fordu končí, svým odchodem může automobilku zachránit před kolapsem

19.11.2021

Fordu se v posledních letech v Evropě notoricky nedaří a strategie tlačená dosavadním šéfem divize mu může jen dále uškodit. S jeho odchodem může značka v případě potřeby strategii změnit, aniž by uškodila své pověsti. 

O elektrifikaci automobilové branže se mluví od rána do večera. Svou oddanost elektrickému pohonu pak vyjadřuje jedna značka za druhou, přičemž proti proudu jich zatím zamířilo jen pár. Ne však proto, že by třeba Toyotu či BMW nezajímala ochrana životního prostředí, to spíše naopak. Rozumní lidé si uvědomují, že přílišný tlak na tak zásadní změnu bude mít přesně opačný efekt, neboť ti, které ke koupi elektromobilů z různých důvodů nedonutíte, budou jen déle jezdit se starými auty s dávno překonanými antiemisními systémy.

Takový Ford nicméně stojí na úplně opačné straně barikády. Evropská divize značky totiž na počátku letošního roku oznámila, že do roku 2030 přestane prodávat cokoli krom bateriových vozů a ještě o čtyři roky dříve nabídne jen hybridy. Sázet dnes na to, že za 9 let bude nejlepším řešením na trhu to či ono, je přitom nesmírně ošidné, vývoj - ať už technický či politický - může zamířit úplně jiným směrem. Tuto riskantní hru rozehrál šéf evropské divize Roelant de Waard, který ale ke konci letošního roku svou pozici opustí. U modrého oválu strávil dlouhých třicet let a vypracoval se postupně přes šéfa nizozemského či britského zastoupení a viceprezidenta pro prodej až na místo hlavy divize. Tuto pozici ovšem zastával teprve od roku 2019.

Firmu opouští zcela, kdo nastoupí na jeho místo pak není známo. Je velmi pravděpodobné, že vaz mu zlomily stále se zhoršující prodejní výsledky Fordu, které už druhým rokem dělají z někdejšího amerického obra menšího hráče, než jakým je třeba Škoda. Současně se tím ale automobilce otevřela zadní vrátka, jak se vykroutit z výše zmíněného, absurdního plánu, který by ji donutil skončit přinejmenším na trzích, které elektromobilitě nefandí. Nedovedeme si představit, co by třeba u nás mohl Ford úspěšně prodávat za 4 roky a 2 měsíce s čistě hybridním a za 8 let a dva měsíce s čistě elektrickým portfoliem. A takových zemí je v Evropě většina.

Ford nadále pro elektrifikaci hoří, jakmile se ale tato cesta ukáže být přinejmenším v některých zemích neschůdnou, de Waardův nástupce bude snadno moci oznámit, že plány předchozího šéfa nejsou uskutečnitelné a musí být změněny. A to může ve výsledku zachránit Ford před kolapsem v celé Evropě.