Rez začíná být opět problém. STK odhaluje korozi na čím dál více moderních autech

Taky jste si mysleli, že rez je na dnešních autech už minulostí? Pletete se, protože výsledky technických kontrol u 6,6 milionů aut potvrzují, že nikoliv. Rez se dnes na autech objevuje častěji a dříve, než tomu bývalo před pár lety.
ro starší auta byla často zkázou a důvodem k ekologické likvidaci auta rez. Zatímco technika by ještě jezdila, karoserie anebo ostatní části jako podvozek, nápravy a podobně už to měly za sebou. Pak však automobilky začaly používat různé technologie k tomu, aby plechy ošetřily a zabránily korozi. Jenže rez se u moderních aut opět vrací "na výsluní".
Informace o tom před nedávnem zveřejnila společnost GTÜ (Gesellschaft für Technische Überwachung), která je jednou z největších sítí provozovatelů stanic technických kontrol v Německu. Ta do statistik použila kontroly u celkem 6,6 milionů aut, které proběhly za poslední dva roky (1. ledna 2020 do konce roku 2021).
Výsledky, které z toho vyplynuly, a které poskytla německému magazínu Auto, Motor und Sport, jsou docela děsivé. Podle nich totiž mělo problémy se rzí na 441 tisíc aut. Největší zastoupení měly samozřejmě modely aut starších 10 let, ale 6 tisíc aut bylo mladší než 10 let. 6 tisíc sice na pohled není úplně velké číslo, ale podle technického šéfa GTÜ Marca Oehlera to nemusí trvat dlouho a počet se může výrazně zvýšit.
Dodává, že to souvisí s tím, jak automobilky začaly šetřit, snižují prý náklady na nesprávných místech, například právě na protikorozní ochraně, ale nejen na té přímé (tedy ošetřujících lázních na karoserii), ale i na té nepřímé (jako jsou různá těsnění, plastové kryty, výplně dutin, lepidla a tmely na sváry a spoje a podobně). Špatně jsou na tom prý hlavně elektromobily, jejichž výroba je sama o sobě drahá, takže se pak šetří všude, kde to jde. Výsledkem je pak i tzv. galvanická koroze, která dlouho není vidět.
Marco Oehler to vysvětluje tak, že výrobci potřebují, aby byly elektromobily co nejlevnější, takže na jejich výrobu používají nové materiály, jejichž vzájemné působení (hlavně ve spojích) nemusí být bezproblémové. Když mezi takové dva materiály pronikne voda, může působit jako elektrolyt. Následkem toho vzniká uvnitř chemická reakce, která dlouho nemusí být vidět, přesto jsou materiály jejím působením postupně oslabeny. Typickým příkladem je prý pěna k vyplnění dutin, která snižuje hlučnost. Problémem ale je, že je hygroskopická, takže váže vodu a vlhkost uvnitř v konstrukci auta rozhodně není nic dobrého.
Expert na korozi Ralf Rosler v rámci této problemaitky zmínil elektromobil Tesla Model 3. Jeden konkrétní exemplář už měl na sobě stopy rzi po pouhých 300 najetých kilometrech. Americká automobilka prý přední A-sloupek vyplnila izolační pěnou, která do sebe nasákla vodu a ta působila na kov. Největšími hříšniky, co se týká rzi, jsou podle GTÜ Ford Transit, Lada Samara, SEAT Alhambra, Ford Galaxy a také Suzuki Baleno a Jimmy. Pochvalu si ale nezaslouží prý ani Daihatsu Cuore, Charade a Mira, Opel Vectra, Subaru Legacy nebo Ford Ka+.