cs

Nejlepší systém otevírání dveří auta je starý 27 let, přesto se dodnes nevyrábí

03.05.2022

Dveře aut se dnes otevírají různými způsoby, v případě každého z nich ale dveře nakonec něčemu překáží. Jen v tomto případě tomu tak být nemůže, dveře totiž jednoduše zmizí. 

Mohlo by se zdát, že v případě systémů otevírání a zavírání dveří automobilu už není co vymýšlet. Standardem je systém, při kterém se dveře vozu otevírají horizontálně v pantech stejně jako ty domovní - obvykle směrem k přídi vozu, výjimečně i naopak. Některé automobilky se ale tento systém s ohledem na konstrukci vozu pokusily změnit.

Známe dveře, které s sebou otevírají i část střechy, jiné se pro změnu vyklápí směrem nahoru, další si hrají na velké nůžky a jiné na sokolí křídla. Všechny tyto systémy přináší v určitých ohledech zlepšení, v jiných jsou ale spíše problémem navíc - ať už se totiž otevírají kamkoli, pořád mohou něčemu překážet, pořád se mohou s něčím střetnout.

Dokonalým řešením jsou tak jen dveře, které vedle řidiče či spolujezdce dokonale zmizí, po otevření jako by nebyly. Možná ve sci-fi filmech, říkáte si? Nenechte se mýlit, takové řešení dveří skutečně vzniklo a dokonce si tak i říká. Koncept jménem Disappearing Car Doors (Mizející dveře) vytáhla na světlo světa firma Jatech v roce 1993 a dotáhla to s ním až do stádia funkčních prototypů.

Mechanismus mizejících dveří stvořil Jatechu zajišťoval nebývale pohodlný přístup do kabiny osobního vozu. Boční dveře se při jejich otevření tlačítkem zvenčí či zevnitř po kolejnicích zasunuly pod podlahu a lidé mohli vystoupit anebo nastoupit, aniž by se museli zabývat klikou dveří, přemýšlet, zda je pro dveře místo vedle nich či nad nimi, ani se příliš zajímat o to, jak se z auta vysoukat.

Je to po stránce uživatelského komfortu dodnes fascinující řešení, které značně ulehčuje přístup k vozidlu v omezeném prostoru. Můžete namítnout, že něco takového se už na autech objevilo, ale není to úplně pravda - u BMW Z1 sice dveře zajížděly směrem dolů, ale nezasouvaly se pod auto, takže zmizely jen z poloviny, což zase tak komfortní není. Podobným směrem ještě dříve zamířil Kaiser Darrin z 50. let, u něj ale pro změnu dveře zajížděly do předních blatníků a už proto byly velmi malé. Ani jeden člověk se jimi neprotáhl, snadno, natož aby usnadňoval nastupování dozadu.

Daleko nejlépe zpracované řešení měl zkrátka Jatech, však se podívejte na dobové prezentační materiály níže, jak fungovalo v praxi - celá posádka mohla z vozu vystoupit jako by se zvedala z kancelářské židle. Svého času tahle věc ohromila svět, dodnes ale nikdo nic takového do výroby nedostal. Proč? Inu, celé řešení mizejících dveří je značně komplikované.

Aby dveře mohly takto zmizet v podlaze, vyžadovaly složitý mechanismus zabírající polovinu zavazadelníku a zásadní zásahy do zbytku konstrukce vozu - protože ony dveře musí někam zajet a v místech, "kam by rády", bývá umístěna spousta důležitých věcí, třeba palivová nádrž. Bylo by tedy řešení těžké, drahé a pravděpodobně problematicky spolehlivé.

Když vzpomeneme patálií Tesly s jejími sokolími dveřmi, nelze se divit, že se do těch zcela mizejících nikdo nehrne a i více jak čtvrtstoletí po svém vzniku zůstávají jen fascinujícím nápadem. Nakonec, i ono řešení Tesly lecčemu pomáhá, přesto jej Američané znovu použít nechtějí.