cs

Dění v Nizozemsku stále jasněji ukazuje dopad tlaků na rozšíření elektroaut, dělá z něj východní zemi

22.01.2022

Byl to jeden z nejvyspělejších trhů s novými auty v Evropě v přepočtu na obyvatele, který platil i za zdroj zajímavých ojetin pro ostatní země. Teď je Nizozemsko úplně jinde, dovozy ojetin hlavně z Německa v něm bují ještě víc než u nás. 

O vývoji na nizozemském trhu s auty, kde se mezi prvními rozhodli vnucovat elektromobily všem pomocí masivního přerozdělování, se nezmiňujeme zdaleka poprvé. Věrni rčení, že opakování je matka moudrosti, ale budeme dál předkládat k zamyšlení fakta těm, kteří jsou přesvědčeni, že od zeleného stolu lze rozhodnout o všem bez ohledu na ekonomickou realitu či potřeby lidí.

Nizozemsko je k tomu příhodné nejen z výše zmíněného důvodu, ale také proto, že navzdory své velikosti to je - nebo alespoň byla - z automobilového pohledu významná země, která má k ostatními státům starého kontinentu blíže než Norsko. Není možné v něm rozhodnout a z peněz plynoucích z prodeje ropy zaplatit skoro cokoli, co si politici usmyslí bez ohledu na to, jak moc je to praktické či ekonomicky efektivní. Věci tam pořád musí fungovat.

Tamní dění tak můžeme sledovat jako jistý předvoj toho, co by se ve zbytku Evropy při stejných snahách mohlo stát v dalších letech. A je skutečně těžké před vývojem v Nizozemsku zavírat oči, když dále a dále graduje. Je až absurdní, že v této zemi se dnes prodává méně nových aut na hlavu než u nás, když situace byla ještě nedávno dramaticky opačná. Není to ale tak, že by země měla ekonomické problémy a neprodávalo se tam nic, naopak. Aut se prodává spousta, jen naprostá většina z nich je ojetých.

Psali jsme o tom už před pár dny, kdy se i jinak "zeleně" smýšlející analytici museli ozvat s tím, že toto je neudržitelné. Loni se v Nizozemsku prodalo 2 008 222 ojetin, což je pochopitelně obrovské číslo, samo o sobě ale nevykresluje problematičnost současné situace. Samotné prodeje ukazují jen to, kolik aut změnilo majitele klidně i mezi samotnými Nizozemci, to nemusí mnoho znamenat, více ukazuje, kolik ojetých aut bylo do země dovezeno. A to je skutečně varovné.

Až teď před sebou máme detailní čísla asociací BOVAG a RDC o prodejích ojetých aut v zemi tulipánů za loňský rok a jsou skutečně fascinující, bohužel ne v dobrém smyslu slova. Jednak tu máme klesající prodeje nových aut, jednak tu máme rekordní prodeje ojetin a do třetice k tomu 294 119 dovezených ojetin, zejména pak z Německa. To představuje meziroční růst o 36 procent oproti roku 2020 (tehdy se do země dovezlo 216 629) a téměř vyrovnání prodejů nových aut (322 831 vozů). Něco takového se nikdy v minulosti nestalo, ani zdaleka, takovéto bilance byly dosud spojeny jen se zeměmi východní Evropy.

Do loňského dění jistě vstoupily i patálie s nedostatkem komponentů, a tedy i samotných, to nemá smysl zastírat, jde ale jen o vyvrcholení trendu, který v Nizozemsku nastal dávno předtím. Prodejním vrcholem z hlediska nových aut byl v zemi za posledních 10 let rok 2015, od té doby se vše posouvá směrem k poklesu prodejů nových aut a růstu prodejů ojetin, které už se nemají kde brát. A tak se stále více dováží, zejména z Německa - u nás je to kolorit, v Nizozemsku dříve nepoznané novum.

Je to jasný důkaz toho, jak lidé reagují na vnucování elektrických aut - někteří si je koupí, pro většinu ale zůstávají nevhodné či nedostupné. Takoví pak volí ojetiny, které nabízí nejlepší poměr hodnoty a ceny. A jakmile domácí ojetiny dojdou, začnou se dovážet odtud, kde ještě jsou. Je to všechno jasný důkaz toho, že s lidmi nelze tak snadno manipulovat a donutit je koupit si něco, co sami nechtějí. Přesto Nizozemsko ve svých snahách nepolevuje a celá EU dál topí pod kotlem téhož. Nebylo by na čase začít se zajímat o realitu a nepokoušet se plánovat budoucnost jen od zelených stolů politických kanceláří?