cs

Cash Only: Totální ekonomická ofenziva

27.03.2022

Martin Jašminský, Zuzana Kubátová a Jiří Zatloukal komentují dění v českém byznysu.  

Pro českou i evropskou ekonomiku je důležité, že sankce proti jedenácté největší ekonomice světa mají a budou mít závažné vedlejší účinky. Nejviditelnější jsou vysoké ceny energií, hlavně zemního plynu a ropy, a také elektřiny, kvůli nimž firmy utlumují nebo dokonce přerušují výrobu.

Markantním příkladem je u nás Škoda Auto, které se sice podařilo obnovit výrobu kabelových svazků či spínačů na Ukrajině, ale pořád nejede ani zdaleka na plný výkon. Její dva závody v Rusku nadále nečinně stojí a není jisté, co s nimi bude.

Od recese...

Rusko přitom hrozí i znárodněním západního kapitálu, což by kromě Škody postihlo například skupinu PPF, která má v Rusku aktiva v hodnotě jedné miliardy eur (taková byla hodnota před válkou), továrnu Brano Group exposlance Pavla Juříčka či méně viditelné dodavatele, jako je strojírenská Alta z Brna.

V globalizovaném světě znamenají sankce na tak velkou ekonomiku narušení dodávek celé řady komodit. Rusové kromě ropy a zemního plynu disponují řadou dalších nerostných surovin, jako je nikl či palladium, které jsou důležité například pro výrobu baterií, telefonů nebo mikročipů.

Pokud bude hospodářská válka mezi Západem a Ruskem pokračovat ve stávající intenzitě po celý letošní rok, sklouzne svět do recese. Ostatně guvernér české centrální banky Jiří Rusnok scénář nulového růstu a vysoké inflace považuje už teď za velmi reálný.

Sankce samotné válku nevyhrají. Musí je doplňovat diplomatické úsilí, finanční a hlavně vojenská pomoc. To ostatně tvrdí i historik Nicholas Mulder, autor velmi aktuální knihy Hospodářská zbraň: Jak se ze sankcí stal nástroj moderní války.

"V současné době bude pouhé zachování stávajících sankcí vyžadovat aktivní kompenzační politiku. Pokud se však Západ rozhodne hospodářský tlak na Rusko ještě zintenzivnit, budou rozsáhlé hospodářské zásahy naprostou nutností. Bez ohledu na to, jak silné a oprávněné je odhodlání Západu zastavit Putinovu agresi, musí politici přijmout faktickou realitu, že totální ekonomická ofenziva vnese do světové ekonomiky nové tlaky," říká Mulder.

... zpět k prosperitě

Pro Česko jsou krátkodobé náklady války hlavně ve výdajích na masivní příchod uprchlíků z Ukrajiny. Ty střednědobé budou spočívat v kompenzaci drahých energií tuzemským podnikům tak, aby se udržely při životě a nemusely propouštět, jak psala velmi přesně minulý týden kolegyně Zuzka Kubátová.

Tyto výdaje, které zvýší státní deficit (nijak dramaticky ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi), pomohou Česku překlenout hospodářskou krizi, která je teprve před námi.

Dlouhodobě nám pak naše vstřícnost k válečným uprchlíkům může přinést jen pozitivní věci. Kromě příchodu (kvalifikované i méně kvalifikované) pracovní síly, kterou tuzemská ekonomika potřebuje, je tu kulturní impulz. První i druhá generace imigrantů je totiž vždy motivována se v "nové" zemi prosadit, zakládat firmy, přinášet nápady...

V neposlední řadě je tu i budoucí obchodní benefit, protože těsné vazby Česka na Ukrajinu mohou být impulzem pro masivní české investice do obnovy válkou zbídačené země.

Země, která nebude skoupá investovat na Ukrajině, si dlouhodobě odnese obrovskou výhodu vzájemného obchodu, potažmo budoucích dividendových toků. Dobře to pochopili Poláci, kteří Ukrajinu od začátku konfliktu masivně podporují nejen humanitárně a vojensky, ale i finančně. Příkladem je třeba devizový swap v hodnotě jedné miliardy dolarů, či možnost pro uprchlíky, aby si směňovali ukrajinské hřivny v polských bankách v předválečném kurzu.

Česko má naštěstí racionální vládu, takže není důvod, proč by po konci války znovu nenastoupilo cestu prosperity, kterou zažíváme posledních minimálně pětadvacet let.

Zajímají vás dopady sankcí na energetiku nebo změny na poli biotechnologických startupů? Přihlaste se k odběru Cash Only a kompletní newsletter budete každý pátek dostávat do své schránky.